Loket je část těla, která se čas od času nevyhne úderu nebo nějaké jiné kolizi. Například při pádu, ke kterému může dojít na náledí, ale také během sportu. A že život s naraženým loktem za mnoho nestojí, to vám asi nemusíme povídat. Jak se ale zachovat, když k takovému problému jednoho dne dojde? A jak dlouho nás pak může ještě bolet? To si povíme v článku.
Někdy stačí i jen krátká chvíle nepozornosti a neštěstí je na světě. A zrovna takový úder do lokte může být opravdu nepříjemný. Zvlášť, když se udeříme do brňavky. Nebo v případě, že nám po kolizi paže neslouží tak dobře, jak by správně měla.
To nás pak může významně omezovat nejen v běžných domácích činnostech, jako je třeba umývání nádobí a vykládání vypraného oblečení z pračky, ale i v zaměstnání.
Jaké příznaky má naražený loket? Jak dlouho bolí? A dá se na něj vyzrát?
Navigace
Co znamená naražený loket a jak ho poznat?
Naražený loket obvykle vzniká po přímém nárazu – typicky při pádu, úderu o pevnou překážku nebo při sportu. Ve většině případů si přesně pamatujeme, kdy a jak ke zranění došlo, takže jeho příčina nebývá záhadou.
Typické projevy se mohou objevit okamžitě, ale někdy se plně rozvinou až s menším odstupem.
Mezi nejčastější příznaky naraženého lokte patří:
- Bolest, která se zhoršuje při pohybu nebo tlaku na loket,
- otok, jenž může být mírný i výraznější,
- omezení hybnosti, kdy je obtížné loket plně ohnout nebo natáhnout,
- pocit tepla a zvýšená citlivost na dotek.
Délka obtíží se liší podle závažnosti úrazu. Lehké naražení může bolet jen několik dnů, zatímco silnější náraz vás může omezovat i několik týdnů.
Nejčastější příčiny naraženého lokte
Loket patří mezi klouby, které jsou při běžném pohybu poměrně exponované. Často stačí drobná nepozornost a bolest je na světě.
Typickým příkladem je náraz loktem do kliky, zárubně nebo dveří, když procházíte místností. Stejně tak ale může ke zranění dojít i v řadě dalších situací.
Naražený loket může vzniknout například tehdy, když:
- Upadnete na kluzkém nebo mokrém povrchu, například na náledí.
- Zraníte se při sportu, ať už kontaktním, nebo při nešťastném pádu.
- Udeříte se v práci, typicky v provozech s omezeným prostorem.
- Přihodí se nehoda při hře s dětmi, kdy pohyb nelze vždy předvídat.
- Nezvládnete techniku cviku v posilovně a loket schytá náraz.
Pokud byl náraz opravdu silný, případně na loket dopadla váha celého těla, může být hojení výrazně delší. V takovém případě je na místě zvýšená opatrnost.
Po prudkém úrazu se doporučuje vyhledat lékaře, který může provést vyšetření a vyloučit zlomeninu nebo jiný závažnější problém – často i pomocí rentgenu.
První pomoc a domácí léčba
Základem úspěšného hojení je dopřát poraněnému lokti klid. Čím méně ho budete v prvních dnech zatěžovat, tím větší je šance, že se bolest nebude zbytečně protahovat.
Co dělat bezprostředně po úrazu:
- Klidový režim – vyhněte se zvedání těžkých předmětů a opakovaným pohybům.
- Studený obklad – ideálně několikrát denně na 10–15 minut, vždy přes látku.
- Úleva od bolesti – podle potřeby lze použít běžné léky proti bolesti.
- Lokální přípravky – masti nebo gely s chladivým či mírně znecitlivujícím účinkem.
Je důležité mít na paměti, že bolest není něco, co by se mělo „přecházet“. Pokud se stav nelepší, otok se zvětšuje nebo se bolest zhoršuje, je vhodné navštívit odborníka.
Lékař může nejen posoudit rozsah poškození, ale v případě potřeby také vystavit neschopenku, aby měl loket dostatek času na regeneraci.
Předčasné zatěžování zraněného lokte může vést ke komplikacím a prodloužení léčby, případně ke vzniku chronických potíží.
Prevence naraženého lokte
Nejúčinnější prevencí je minimalizace rizika pádů a nehod. To sice zní jednoduše, ale v praxi jde hlavně o drobné návyky.
Základní preventivní opatření zahrnují:
- větší pozornost okolí, zejména v neznámém prostředí,
- opatrnou chůzi po kluzkém nebo mokrém povrchu,
- vyhýbání se zbytečně rizikovým situacím,
- správnou techniku při sportu a cvičení.
Součástí dlouhodobé péče může být také podpora kloubů zevnitř. Kvalitní vícesložková kloubní výživa obsahuje látky, které přispívají k normálnímu stavu kloubů, chrupavek i kostí.
Ve složení kloubní výživy se vyplatí sledovat zejména přítomnost:
- glukosaminu, který je přirozenou součástí chrupavky,
- chondroitinu, podporujícího její pružnost,
- MSM, známého pro svůj obsah organické síry,
- kolagenu, důležitého pro pevnost kloubních struktur,
- kadidlovníku pilovitého, tradičně využívaného při kloubních obtížích,
- kyseliny hyaluronové, která přispívá k „mazání“ kloubů.
Právě kombinace těchto látek je klíčová, protože se jejich účinky vzájemně doplňují a podporují. Zatímco některé složky přispívají k výživě chrupavky, jiné se podílejí na pružnosti kloubních struktur nebo na jejich lepším „promazání“. Díky tomu může mít komplexní kloubní výživa výrazně lepší efekt než užívání jediné látky samostatně.
Obecně pak platí, že péče o klouby by měla být dlouhodobá a komplexní – tedy kombinace prevence, včasné reakce na bolest, dostatečného klidu při zranění a pravidelné podpory kloubů zevnitř. Díky tomuto přístupu lze ve většině případů naražený loket zvládnout bez dlouhodobých následků.